Národní park Podyjí, Podyjí, NP Podyjí, národní park Podyjí, jižní morava - NP Podyjí

Je jedinečným přírodním celkem, který si, i díky poloze v bývalém hraničním pásmu, zachoval člověkem téměř nedotčenou přírodu.
Tato nedotčená příroda byla dne 11. 12. 1978 vyhlášena jako chráněná krajinná oblast a dne 20. 3. 1991 vyhlášen jako národní park (stejně jako Šumava).

Národní park Podyjí představuje zalesněné území kolem hluboce zaříznutého toku řeky Dyje mezi Vranovem nad Dyjí a Znojmem v nadmořské výšce 210 - 586 m. Jeho rozloha je 6052 ha a ochranné pásmo 3145 ha. NP je tvořen říčním údolím o celkové délce asi 42 km , vyjímkou zde ležícího rakouského městečka Hardegg je zcela neobydlené.
Pohyb veřejnosti - je možný pouze po vyznačených turistických a cykloturistických stezkách Pro informovanost návštěvníků jsou na celé řadě míst na turistických trasách zřízeny panely s vysvětlujícími texty , mapami a jsou i k dispozici přístřešky. Označené jsou i studánky s pitnou vodou, jejíž kvalita je pravidelně sledována.

Národní park Podyjí je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině jihozápadní Moravy. Na rakouské straně na něj navazuje Nationalpark Thayatal, se kterým vytváří přeshraniční bilaterální chráněné území. Národní park Podyjí se vyznačuje mimořádnými scenériemi, tvořenými pestrou mozaikou skalních amfiteátrů a srázných stěn, meandry, rozsáhlými suťovými poli a těžko prostupnými stržemi, ale i nivními loukami podél Dyje a prosluněnými lesostepmi s pestrými koberci teplomilných rostlin. Pro území je charakteristická mimořádná rozmanitost vyskytujících se živočišných a rostlinných druhů a jejich vysoká koncentrace na relativně malé ploše. Významná druhová pestrost rostlin a živočichů je podmíněná polohou chráněného území na rozhraní dvou biogeografických soustav.

Viniční trať Šobes

Celá viniční trať zabírá 16 ha. Víno se v současnosti pěstuje asi na třech čtvrtinách plochy, zbytek pokrývá meruňkový sad. Vinice byla obnovena před třiceti lety a od roku 1995 na trati hospodaří Znovín Znojmo. Pěstuje se zde šest odrůd vína: Ryzlink Rýnský, Ryzlink vlašský, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Rulandské modré a také Pálava. A teď pozor: Ryzlink rýnský, pozdní sběr 1997 z tratě Šobes, byl v roce 1999 v Paříži oceněn stříbrnou medailí Vinalies Internationales Paris 1999 a zařazen mezi tisícovku nejlepších vín světa!

Malovaný sklep v Šatově

Překrásný vinný sklep vyzdobený plastickými malbami lidového umělce je vyhloubený v pískovcovém svahu nad Šatovem kousek od silnice na Havraníky. Ač je Malovaný sklep sklepem vinným, víno se v něm kupodivu nikdy nevyrábělo ani neskladovalo. Pravděpodobně měl od počátku sloužit jako soukromá vinárna a místo k příjemnému posezení. Díky skvělé izolaci a výtečnému vínu z okolních vinic v něm bylo příjemně v kteroukoliv roční dobu a za jakéhokoliv počasí.

Karolininy sady s Rajskou zahradou

Roku 1824, s přispěním širokého okruhu dobrovolníků a mecenášů, byla přímo pod Mikulášským náměstím ve staré gotické hradbě prolomena klasicistní brána, od které nově sestupovala po srázu osázeném drobnými stromovými a keřovými výsadbami široká serpentinová cesta až k starému Podskalskému (Kamennému) mlýnu u mostu přes Dyji (dnes Muzeum veteránů). Nová brána a sady byly pojmenovány po rakouské císařovně Karolině Augustě Bavorské.

Interaktivní mapa míst